Co je relační databáze?
Relační databáze představují typ databáze, který ukládá a uspořádává datové body s definovanými relacemi pro rychlý přístup. V relační databázi jsou data uspořádaná do tabulek, které obsahují informace o jednotlivých entitách a znázorňují předem definované kategorie v řádcích a sloupcích. Toto strukturování dat umožňuje efektivní a flexibilní přístup, a proto jsou relační databáze nejběžnějším typem databází. Relační databáze jsou vytvořené tak, aby rozuměly standardizovanému programovacímu jazyku SQL (Structured Query Language), který slouží k ukládání, manipulaci a načítání dat. Součástí jazyka SQL je integrovaný jazyk pro vytváření tabulek s názvem DDL (Data Description Language) a jazyk pro manipulaci s daty s názvem DML (Data Manipulation Language).
Co znamená „relační“? Relační znamená „utvářející nebo poukazující na vztah neboli relaci“. V kontextu databází se definice slova „relační“ vztahuje primárně na samotná data. Relační datové sady mezi sebou mají předdefinované relace. Například databáze, která obsahuje informace o zákaznících společnosti, může také obsahovat jednotlivá transakční data připojená k jednotlivým účtům. Relační databáze se zaměřují na vztah mezi uloženými datovými prvky.
Charakteristika relačních databází:
-
Relační databáze se skládají z několika entit
-
Jazyk SQL představuje standardní rozhraní pro relační databáze
-
Relační databáze jsou vysoce strukturované a znázorněné pomocí schématu (logického a fyzického)
-
Relační databáze snižují redundanci dat
Jak relační databáze fungují
Relační databáze obvykle používají tabulky s daty uspořádanými do řádků (obsahujících entity) a sloupců (obsahujících atributy entit). Tento proces se nazývá normalizace. Každý řádek obsahuje jedinečný identifikátor nebo klíč, který propojuje tabulky za účelem vytvoření relace. Při dotazování relační databáze se klíč používá k vyhledání souvisejících dat napříč datovými sadami. Technická podpora může například chtít mít přehled o interakcích se zákazníky a rozlišit je podle typu problému, času na vyřešení problému a spokojenosti zákazníků. To, co v této databázi vytvoří relaci a zajistí, aby struktura tabulky dobře fungovala, je sjednocení ID zákazníka.
Příklady relačních databází
Relační databáze jsou užitečné pro jakékoli informační potřeby, kde existuje mezi datovými body vzájemný vztah a kde jsou datové body a spravované konzistentně, zabezpečeně a způsobem založeným na pravidlech. A proto jsou relační databáze mezi firmami a podniky nejoblíbenější. Když chtějí firmy získávat přehledy z vlastních dat, spoléhají se při generování užitečných analýz na relační databáze. Řada sestav, které firmy generují za účelem sledování inventáře, financí, prodeje nebo vytváření budoucích projekcí, se vytváří pomocí relačních databází.
Jak jsou data v relační databázi uspořádaná? Data se v relačních databázích ukládají, prohledávají a načítají z tabulek s relacemi. Schéma databáze v relační databázi definuje, jak jsou data uspořádána logicky i fyzicky.
Relační databáze mají tzv. režim konzistence nebo integritu, která je založená na čtyřech kritériích: nedělitelnost, konzistence, izolace a stálost (ACID). Tady je hodnota každé vlastnosti databáze podle kritérií ACID:
- Nedělitelnost definuje prvky, které tvoří úplnou transakci.
- Konzistence definuje pravidla pro zachování integrity dat po transakci.
- Izolace udržuje efekty transakcí neviditelné pro ostatní prvky, aby se navzájem nevyrušovaly.
- Stálost zajišťuje trvalou změnu dat po každé potvrzené transakci.
Díky těmto kritériím jsou relační databáze užitečné v aplikacích, které vyžadují vysokou přesnost, jako jsou například finanční a maloobchodní transakce označované jako online zpracování transakcí (OLTP). Při sledování vysokých objemů zákaznických transakcí (od dotazů na zůstatky na účtě až po převody mezi účty) se finanční instituce spoléhají na databáze. Relační databáze je ideální pro bankovnictví, protože je stavěná na zpracování velkého počtu zákazníků, časté změny dat z transakcí a rychlou odezvu.
Mezi příklady relačních databází patří SQL Server, Azure SQL Managed Instance, Azure SQL Database, MySQL, PostgreSQL a MariaDB.
Projděte si základní koncepty relačních datProjděte si základní koncepty relačních dat v tomto kurzu od Microsoft Learn.
Co je relační databáze MySQL?
MySQL je běžná opensourcová relační databáze SQL, která provádí všechny základní příkazy SQL, jako je zápis a dotazování dat. MySQL je spolehlivý, stabilní a zabezpečený systém pro správu databází (DBMS), který podporuje většinu špičkových programovacích jazyků a protokolů. MySQL je také dostatečně robustní na to, aby mohl sloužit jako primární úložiště dat pro mnoho velkých organizací. MySQL je také vhodný jako integrovaná databáze pro software, hardware a různé přístroje.
Relační databáze MySQL obvykle zahrnují posílené a flexibilní funkce zabezpečení, jako je ověřování na základě hostitele a přenosy šifrované heslem. Weboví vývojáři často upřednostňují MySQL, protože se snadno používá a obsahuje funkce na zvýšení produktivity, jako jsou aktualizovatelná zobrazení, ukládání procedur a aktivační události (speciální procedury, které se spouštějí, když na databázovém serveru dojde k určitým akcím). MySQL je oblíbený transakční modul pro platformy elektronického obchodování, protože dokáže spravovat informace, jako jsou transakce, profily zákazníků a informace o inventáři produktů. MySQL je navržený tak, aby byl vysoce kompatibilní s jinými systémy a podporoval nasazení ve virtualizovaných prostředích, jako jsou cloudové platformy.
Co je systém pro správu relačních databází?
Systémy pro správu relačních databází pomáhají řídit data škálovatelným způsobem. Relační databáze jsou navržené na správu velkých objemů důležitých dat o zákaznících. Čím víc se objem dat v databázi rozrůstá a nabývá na složitosti, tím je obtížnější udržet data uspořádaná, dostupná a zabezpečená. V takových případech se hodí pomocná ruka systému správy databází, díky kterému se přidá další vrstva nástrojů pro správu relačních tabulek. Podobně jako se od sebe liší různé struktury databází se liší i úrovně uspořádání, škálovatelnosti a použitelnosti, které jednotlivé systémy správy nabízejí. Když správci potřebují pracovat s velkými objemy strukturovaných a nestrukturovaných dat přijímaných v reálném čase, systémy pro správu relačních databází jim pomáhají analyzovat a agregovat data za účelem nalezení předdefinovaných relací. Řízení dat pomocí relačních databázových systémů (RDBMS) má pro firmy vysokou hodnotu, protože zajišťuje lepší správu dat, která se používají napříč více aplikacemi nebo se nacházejí na více místech.
RDBMS používá software, který zajišťuje konzistentní rozhraní mezi uživateli, aplikacemi a databází, což uživatelům dat výrazně zjednodušuje navigaci. To pak obzvláště ocení při práci s velkými objemy dat, jelikož objem dat určuje stejnou konzistenci i pro uživatele připojující se k dotazům. Při výběru správce databáze zohledněte i to, kde se vaše data nacházejí, jaký typ architektury se používá a jak plánujete svá data škálovat.
Co je model relační databáze?
Model relační databáze je obvykle vysoce strukturovaný a rozumí programovacímu jazyku SQL. Mnoho databází používá relační modely, protože jsou navržené na uspořádání dat a identifikaci vztahů mezi klíčovými datovými body, což usnadňuje řazení a hledání informací. Většina relačních modelů se řídí tradiční strukturou tabulek založených na sloupcích a řádcích a poskytuje efektivní, intuitivní a flexibilní způsob ukládání strukturovaných dat. Relační model také řeší problém mnohočetných nahodilých datových struktur v databázích.
Modely relačních databází se pohybují na škále od malých desktopových systémů až po velké cloudové systémy. Používají databázi SQL nebo zpracovávají příkazy SQL u požadavků a aktualizací. Relační modely jsou definovány logickými datovými strukturami (tabulkami, indexy a zobrazeními) a uchovávají se odděleně od fyzických struktur úložiště (fyzických souborů). Typickým znakem modelů relačních databází je konzistence dat, protože udržují integritu dat napříč aplikacemi a kopiemi databází (tzv. instancemi). V případě databáze relačních modelů má několik instancí databáze vždy stejná data.
Relační databáze navržené v cloudu se automaticky konfigurují pro vysokou dostupnost. To znamená, že se data replikují nebo kopírují na více členů, přičemž se každý člen nachází v samostatné zóně dostupnosti. Data jsou díky tomu přístupná i v situaci, kdy je některé z datových center mimo provoz.
Velké objemy dat a relační databáze
Tradiční relační databáze jsou vytvořené tak, aby dokázaly zpracovat velké objemy strukturovaných dat. Díky tomu jsou relační databáze zvláště vhodné pro velké objemy strukturovaných dat, protože se spoléhají na SQL a můžou k řízení dat využívat systémy pro správu databází. Větší a složitější datové sady velkých objemů dat jsou ovšem čím dál tím rozmanitější, což znamená, že jsou data míň strukturovanější a pochází z nových zdrojů. To často vyžaduje použití nerelačních databází (běžně označovaných jako databáze NoSQL), které dokážou zpracovávat obrovské objemy rychle se měnících a nestrukturovaných dat jinými způsoby než relační databáze (SQL) s řádky a tabulkami.
Nejčastější dotazy
-
Relační databáze používá jazyk SQL (Structured Query Language) za účelem uspořádání a zpřístupnění prohledávatelných dat ve strukturách tabulek, které jsou propojené souvisejícími informacemi.
-
Systém pro správu relačních databází (RDBMS) používá ke správě a řízení dat v databázi vlastní software.